"tak stojí ve vysoké trávě láskou poblouzněná dívka
zděšený úsměv na tváři, a zatím jí vlasy vítr víská
jakož i pestré stužky v nich, špinavé od prachu a deště
leč vidiny chorobného mozku těší její mysl trýzněnou
a falešný klid jí přinášejí. tudíž bolest a žal zaženou
sny zapomnění z tvojí mízy prýští
ty křehká, přenádherná, smutná bylino"
Anna Seward
Žádné komentáře:
Okomentovat