necítím vinu
jen zklamání
a údiv nad tím, kolik toho dokážu posrat..
nevím co mám dělat
co si myslet
a proto utíkám
kdekoliv kamkoliv a odevšech
a nejvíc od těch co mám ráda
od těch lidí co bych pro ně umřela
utíkám protože nechci aby věděli jak moc mi na nich záleží
aby nevěděli že jsem smutná
aby neviděli zmatek v mé duši
aby na mě zapomněli..
aby mohli být šťastní jako v době co mě neznali
utíkám a nemůžu si pomoct

Žádné komentáře:
Okomentovat